Zisky nebo lidská práva (zpráva SW 2022)

Státy jsou vázány mezinárodním právem, jehož součástí jsou i příslušné pakty o lidských právech. V obecném povědomí tvoří lidská práva zejména práva občanská a politická, ačkoli práva hospodářská, sociální a kulturní mají stejnou váhu a  závaznost. Československo v roce 1976 přijalo jak Mezinárodní pakt o občanských a politických právech tak i Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tím se oba pakty staly nejen součástí právního řádu, ale jako mezinárodní úmluvy jsou nadřazeny právu národnímu (to samozřejmě platí i pro nástupnickou Českou republiku). V reakci na to vznikla občanská iniciativa Charta 77, která požadovala reálné naplňování občanských a politických práv.

Mezinárodní koalice Social Watch vznikla v roce 1995, aby monitorovala, jak státy naplňují své závazky při prosazování sociálního rozvoje a rovného postavení žen, přijaté na  vrcholných konferencích OSN v Kodani a Pekingu v témže roce. Do monitorovací agendy později přibylo plnění Rozvojových cílů tisíciletí a Cílů udržitelného rozvoje nebo Pařížská dohoda o klimatu.

Mezinárodní systém lidskoprávních dokumentů představuje legální závazky, které na sebe vzaly vlády a další aktéři. Naplňování těchto závazků je v rámci systému OSN také periodicky monitorováno a stálo by za to, aby veřejnost a političtí aktéři tomuto procesu věnovali větší pozornost, protože nabízí příležitost k vytváření tlaku na vlády, aby závazky naplňovaly.

Koncept lidských práv je nedělitelný a z podstaty egalitářský, ostatně stejně jako demokracie. Jen pokud mají všichni stejná práva, mají všechna práva a stejný přístup k rozhodování o společných věcech, jsou zaručena práva všech. Přetrvávající a rostoucí ekonomické a sociální nerovnosti ukazují na nedostatky demokracie i nedostatky v naplňování lidských práv.

Ukazuje se, že pro zajištění nejen hospodářských, sociálních a kulturních práv, ale i pro rozvoj politických práv potřebujeme měnit ekonomický systém, protože struktura toho současného vytváří rostoucí nerovnost a ničí planetu. Ekonomika v souladu s lidskými právy je taková ekonomika, která by „…garantovala materiální, sociální a environmentální podmínky nezbytné pro to, aby všichni lidé žili důstojně na vzkvétající planetě.“

Cesta k ekonomice založené na lidských právech vede přes změnu myšlení a představ o roli ekonomiky. Ta nemá sloužit maximalizaci zisku nemnohých, ale má zajišťovat potřeby všech. V tomto směru je třeba vést politickou debatu a využívat k tomu i právní sílu mezinárodních paktů.

Letošní zprávu Social Watch jsme rozdělili na tři tematické části nazvané Ekonomika a rozvoj, Zdraví a péče a Sociálně-ekonomická transformace.

Ekonomka Ilona Švihlíková sleduje aktuální makroekonomický vývoj v ČR a kritizuje přitom absenci hospodářské politiky státu i chaotické jednání vlády v době pandemie, stejně jako její nekoncepční a asociální daňovou politiku. I v současných krizích spojených s konfliktem na Ukrajině je zřejmé, že ani nová vláda nehodlá rostoucí sociální problémy řešit systémově. To zvyšuje napětí ve společnosti. Rozvojový expert Tomáš Tožička se také věnuje tématu daní. Z hlediska daňové spravedlnosti kritizuje snahy nové vlády o zrušení registračních pokladen, nedostatky výběru DPH i daňové úniky. Pokud jde o závazky rozvojové spolupráce, je jejich plnění ze strany ČR zcela nedostatečné a má sestupnou tendenci. Tožička upozorňuje i na šokující rozdíly v postoji k uprchlíkům z válečných konfliktů.

V části věnované zdraví a péči se předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková věnuje otázce, jak česká společnost čelila pandemii COVID-19. Příčinu velkého počtu obětí vidí zejména v chaotickém jednání politiků. Přesto některé kroky vlády hodnotí pozitivně, ale vyzývá k systémovým změnám, zejména pokud jde o zajištění dostatku zdravotníků. Václav Drozd, který je také odborář a publicista, podává přehled o systémových problémech sociálních služeb a k tomu přidává návrhy opatření, která se týkají potřeby investic i bránění privatizaci státních zařízení.

Poslední část zprávy pojednává o problémech spojených s nezbytným přechodem na ekologicky a sociálně udržitelnější způsob hospodaření. Novinář a ekologický aktivista z platformy Re-set, Radek Kubala, kriticky posuzuje postup realizace Zelené dohody. Zatímco u Evropské komise vidí správný směr ale zároveň řadu nedostatků, zejména s ohledem na sociální dopady plánovaných změn, v České republice podle něj seriózní debata ještě ani nezačala. Další ekologický aktivista a expert Milan Smrž z Eurosolaru v souvislosti s rostoucími cenami energií a hrozící energetickou chudobou kritizuje nedostatečnou podporu obnovitelných zdrojů energie ze strany vlády a ukazuje na potenciál těchto zdrojů. Kriticky se staví také k plánům dalšího rozvoje jaderné energetiky. Závěr zprávy tvoří informace o iniciativě Nová dohoda z pera jednoho z jejích hybatelů, Josefa Patočky. Tato platforma, kterou jsme jako koalice Social Watch také podpořili, vypracovala program sociálně-ekologické transformace pro Českou republiku, který je dobrým východiskem pro další společné usilování o společnost, která bude zdroje přírody využívat šetrně a spravedlivě.