Oživme naději

Projev Roberta Bissia, koordinátora Social Watch, na zahajovacím zasedání Fóra občanské společnosti na Druhém světovém summitu o sociálním rozvoji, Dauhá, Katar, 5. listopadu 2025.

Vážení hosté, přátelé a kolegové z občanské společnosti, dovolte mi začít osobní poznámkou a několika informacemi ze zákulisí.

Před 32 lety jsem byl v Oaxaca v Mexiku, kde jsem se účastnil setkání občanské společnosti o tom, jak budeme bojovat proti politikám strukturálního přizpůsobení prosazovaných Světovou bankou. Ve stejnou dobu se v Oaxaca konalo velké setkání OSN o chudobě. Chilský velvyslanec při OSN Juan Somavía, který je dnes zde s námi, byl právě jmenován předsedou přípravného procesu Sociálního summitu 1995 a přišel do našeho malého hotelu, aby přesvědčil představitele občanské společnosti, že Sociální summit může být vhodnou platformou pro šíření našich požadavků.

Vyslechli jsme pozvání a poděkovali za něj. Probíhaly bouřlivé debaty. Jak to v občanské společnosti bývá, ne všichni jsme se shodli, ale nakonec jsme se mohutně zapojili do přípravného procesu i do samotného summitu v Kodani. Na „Fóru NGO 95”, které se konalo souběžně v Holmenu, bývalé námořní základně nedaleko Kodaně, se sešlo 12 000 lidí, a samotné konference se zúčastnilo 2300 zástupců 811 nevládních organizací, flexibilně rozdělených do mnoha tematických skupin, jako byla skupina žen, brilantně vedená Bellou Abzugovou, a skupina pro rozvoj, kterou jsem měl tu čest spolupředsedat.

Mnohé věci byly tehdy jiné. Doufali jsme, že konec studené války přinese mír, který umožní vymýcení chudoby. Doufali jsme, že tehdy nové komunikační technologie otevřou novou éru volného toku informací a podpoří odpovědnost našich vládců.

Chtěli jsme, aby summit schválil mezinárodní daň z finančních transakcí, která by mohla financovat univerzální sociální ochranu. Chtěli jsme skoncovat se „strukturálními úpravami“ a dosáhli jsme kompromisu, jednoho z deseti závazků sociálního summitu, jehož cílem bylo dát těmto politikám „lidskou tvář“. Termín „strukturální přizpůsobení“ získal tak špatnou pověst, že Světová banka se rozhodla změnit jeho název, ale nikoli základní politiky, které se nyní nazývají „úsporná opatření“.

Tehdy jsme nedosáhli všeho, co jsme chtěli, ale poslední den summitu jsme se rozhodli, že slavnostní závazky ukončit chudobu a dosáhnout genderové rovnosti si zaslouží, aby byly splněny.

Social Watch byl vytvořen, aby o rok později podal zprávu o tom, jak naše vlády a mezinárodní systém splnily své sliby. Rok co rok předkládal Social Watch OSN stovky zpráv občanských koalic z 85 zemí a proces jejich výzkumu a sepisování pomohl lidovým organizacím vytvořit sítě a pochopit složité vazby, příležitosti a omezení mezi lokální a globální úrovní.

Obchodní a investiční režim, který byl právě zaveden vytvořením WTO rok před sociálním summitem, byl významným důvodem k obavám, a to natolik, že summit zahrnul do své rezoluce jasné varování, že státy by měly zasáhnout, pokud trhy selžou.

Svět je nyní jiný. Mír nepřinesl žádné výhody a nyní není mír. Tím, že byly digitální platformy zbaveny základních povinností, které má každý, kdo používá inkoust a papír k publikování, bylo umožněno a dokonce podporováno vzkvétání „broligararchie“ multimilionářů, kteří se nikomu nezodpovídají. Nenávist se šíří bez omezení a záplava dezinformací nás všechny ohrožuje otupením, zatímco genocidy jsou vysílány v přímém přenosu a Rada bezpečnosti nekoná. Klimatické změny způsobují katastrofy a pandemie COVID odhalila prostřednictvím „vakcínového apartheidu“ selhání současného systému, v němž se duševní vlastnictví stává obchodovatelným zbožím a nepřispívá k obecnému blahu.

Během pandemie byly ženy opět hlavními pečovatelkami, které zachraňovaly životy a společnosti, často bez odměny a uznání a s rizikem rostoucí chudoby a osobních dluhů.

Nyní v Dauhá naše vlády obnovují sliby, které učinily před třemi desítkami let, a přidávají nové závazky, které vítáme, s cílem snížit nerovnosti, podporovat péči a pomoc, které mnoho zemí již uznává jako právo, a zajistit univerzální sociální ochranu, která je lidským právem zakotveným ve Všeobecné deklaraci.

Není nám však řečeno, co udělají jinak, aby dosáhli jiného výsledku. Jako občanská společnost budeme tyto sliby brát vážně, budeme v případě potřeby kritizovat a požadovat a budeme podporovat politickou vůli k sociálnímu rozvoji, kterou Dauhá znovu zařazuje na program OSN.

To je v podstatě to, o čem budeme diskutovat během deseti akcí Fóra občanské společnosti v příštích dvou dnech.

Pojmy sociálního rozvoje a sociální integrace jsou pro sociální summit zásadní, ale nejde o nový koncept. Před sedmi stoletími filozof, historik a zakladatel moderní sociologie Ibn Khaldún nazval tento pojem asabiyyah, který se obvykle překládá jako „skupinová solidarita“ nebo „sociální soudržnost“. Aby bylo možné dosáhnout assabiyah, napsal ve své knize Muqaddimah v roce 1377, je třeba „…podřídit se pravdě, hledat spravedlnost pro utlačované, pokořit se před chudými, naslouchat stížnostem potřebných, dodržovat zákony a náboženství, bránit je a rozumět jim, stejně jako jejich důvodům“. Dále napsal: „zdržet se zrady, podvodu a proradnosti a porušování smluv a podobných věcí. Naučili jsme se, že to jsou vlastnosti dobré politiky“.

Šiřme tuto lekci ještě více, aby rezoluce z Dauhá mohla skutečně oživit naději …, která je silnější než síla peněz.

Děkuji vám.